pátek 16. listopadu 2007

Zajímalo by mě...

...kam se mi dnes, po tak pozitivně laděném týdnu, opět vytrácí můj pověstný optimizmus. Stále jsem ještě neumrzla, v biopotravinách konečně dostali můj milovaný sušený ananas, na víkend mám naplánováno několik skvělých věcí, v pokoji mi tiše a spokojeně bublá lávová lampa a hraje příjemná hudba... Tedy důvodů k proskočení radostí stropem je docela dost. Ale cosi v mé lebeční dutině si řeklo dost. Nálada by si mohla hravě konkurovat s venkovními teplotami. A fakt, že mě bolí dásně natolik, že bych mnohem raději rodila ježky proti srsti, plus několik dalších životních faktů, které tu sice jsou, ale v mých pravomocech není ani to, se do nich míchat, natožpak se pokoušet je (vy)řešit, mi opravdu na úsměvu nepřidává.

Žádné komentáře:

Okomentovat

NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: