Síla okamžiku

Ráno. Probouzení se do dalšího dne našich životů. Pomalé procitání po dlouhé, pohodové a hezké noci. Páteční noci strávené s přáteli nad zlatavým mokem. Zbytkový alkohol koná svou poslední okružní jízdu našimi žílami. Vyhřátá místnost. Za okny mráz. Útulný pokoj u J. doma. Na lustru nehybně visí zvonkohry a lapače snů. Poličky obloženy amulety, symboly, talismany, svícny se svíčkami, šperky a ozdobami z drahých kamenů a polodrahokamů. Po zemi a přítomném nábytku se povalují všelijaké svršky, knihy, obaly od potravin, poživatin i (ne)alkoholických nápojů. Támhle pod stolem své útočiště nalezl fén a slupky z mandarinky. Knihovnička napěchovaná všemožnými svazky od biografie Fridy Kahlo, přes francouzsko - český slovník až po buddhismus, judaismus či islám. Stále ještě v polospánku ležíme v J. posteli, jež se mi opravdu líbila již od prvního okamžiku. Ikea se s tímhle kouskem nábytku tentokrát opravdu vytáhla. Jen tak vegetujeme. Lože s námi obývá ještě jakýsi vánoční erotický katalog, červené povlečení a černý kocour. Malý aristokrat. Tento okamžik je jen jakoby téměř zlatou stuhou olemován, když J. do ticha prohlásí: "Prvního prosince."