Na filmy se obvykle moc nedívám. Když už, tak v kině nebo jednoduše s někým. Jsou věci, které prostě lidi nebaví provozovat o samotě a sledování pohyblivých obrázků u mě spadá do této kategorie. Dnes jsem se ovšem rozhodla pro výjimku. Konečně ke mně totiž přicestovalo Lola rennt. A pěkně v originálním znění. Žádný předabovaný paskvil. Rozhodnutí kochat se ohnivými vlasy Franky Potente na sebe nenechalo dlouho čekat.
Zdá se ale, že jsem trhla osobní rekord. Slzy plné nostalgické bolesti mám v očích po prvních +/- šesti minutách. Místa mně tak důvěrně známá vidím opět před sebou. I když jen za sklem monitoru. Za tohle město bych byla ochotna zaprodat i svou duši. (Pokud by byl ovšem někdo ochoten si ji odkoupit)
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: