...a její hlavní aktér neměl do čeho píchnout. Brouzdal tedy bezmyšlenkovitě a bez jakýchkoliv krajních úmyslů po internetu, klikal, roloval a pročítal. Co čert nechtěl, narazil tento jedinec na něco, co opravdu nehledal a ani to raději nalézt nechtěl. Nechtěl, ale když daná informace již svítila před jeho očima na lesklé obrazovce, náhle všechno to cosi, uzamčené kdesi v šedé kůře mozkové, začalo se znovu vynořovat, zapadat do sebe a dávat smysl. Jsou věci, které dokážou spolehlivě vrátit vzpomínky jak pozitivní, tak negativní. A to se stalo. Jako roztok zachycený do ampulky, pečlivě zazátkovaný a zahrabaný kamsi na dno do přihrádky, který se znenadání vykutálel ven a rozbil.
No nic. Jdu ven. Jdu na vzduch. Jdu dělat něco užitečného. Jdu hledat novou ampulku se zátkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: