pátek 1. srpna 2008
Baterie
Občas vyskytnou se chvíle, kdy někomu něco závidíme. I já se k této vlastnosti přiznám. Stejně tak přiznám to, že ji pociťuji právě v tuto přespříliš noční hodinu. Nejde o hmotné statky ani modré z nebe, či snad fialové z alpských pastvin. Potřebuji jen jednu jedinou věc. Toužím být králíček z reklamy na Duracell. Cítím kdesi v sobě dávno vyhaslý žár po tvoření, pasní, malování, budování, vyrábění, seberealizování... Konečně, po tak dlouhé době! Leč poslední záložní agregáty energie mi vystačí jen na dopsání tohohle článku a svalení se do saténu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: