Zákeřný útok zezadu. Zakázaná podpásovka. Někdy začátkem červnece jsem slavnostně s bílým šátečkem vyprovodila paní Alergii kamsi do kšá. Ať si cizopasila kde chtěla, nestihla se tam jistě ani ohřát a máme ji tu zpět. Už včera mi mé tělo vysílalo signály, že všechno není dvakrát v pořádku. Ano, tehdy šlo jen o jakési chabé náznaky. Dnes pravé martyrium, jež dozajisté všichni alergici také znají. Od rána zvládám jen ležet, frkat, smrkat, drbat se v nose i v očích (No baže, zní to podivně, já vím, ale když ono to svědí...), spát a připadat si, jak... jak... Inu prostě tak.
Nejhorší na tom jest však to, že dnes mělo dojít k velkolepé rozlučce se Z., která se nám na rok poněkud vzdálí. Což o to, k této akci samosebou dojde. Bohužel veškeré aspekty ukazují, že tomu tak bude beze mě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: