V tuto chvíli si z celého svého srdce, jazyka, žaludku i ledvin nepřeji nic jiného, než aby mi uprostřed místnosti stál soudek vychlazeného pšeničného Pegasu. Po celém dnu pobíhání, vyřizování a shánění věcí ve městě bych za pšeničné pivo byla ochotná stát se masovým vrahem. Jenže co čert nechtěl, jsem tak fyzicky vyřízená, že přímo k pípě sama své téměř bezvládné tělo neodnesu.
Nechcete někdo udělat dobrý skutek a mně radost?
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: