Jistá včerejší diskuze mě přinutila k vážnému zamyšlení. Toto prokousání se problematikou a zauvažování nad jednou stránkou lidského jednání mi přineslo kýžený výsledek a závěr.
Lidstvo se dělí na tři skupiny. Na skupinu včerejška, dneška a zítřka.
Lidé včerejška jsou ufňukaní melancholici, jejichž životní náplní je neustálé vzdychání a poplakávání nad tím, jaké to bylo včera. (Před týdnem, před měsícem, před rokem, či desetiletím)
Je úplně jedno, zda bylo lépe nebo hůře než-li dnes. Prostě včerejšek stojí za zmínku rozhodně více než dny dnešní a příští. Že jim život proklouzává mezi prsty? Že zítra si nabijí nos o několik nevyhnutelných překážek? Nevadí. Včerejšek byl přeci to hlavní a důležité. Stojíce po pás v žumpě budou třímat zaprášené fotoalbum a unášet se na růžovém obláčku minulosti. A čím hlouběji budou, tím více se obláčkem unášet nechají. Jsou v začarovaném kruhu.
Lidé dneška žijí v přítomnosti. Včerejšek byl sice ok, namalovat si velmi lehkou črtu toho, co by mohlo přijít zítra taktéž není od věci, ale proč se tím víc zalamovat? Je lepší řešit věci dnes tak, jak přijdou. Je lepší problémy vyřešit rovnou, pokud jsou opravdu nutné a samy se výjimečně neudělají. Je lepší si užívat dnešní okamžik, jež se už nikdy nebude opakovat, využít příležitostí, které už nemusí přijít, bavit se s přáteli i za cenu, že občas bude třeba se poněkud uskromnit.
Lidem zítřka pro změnu nějaký bezvýznamný dnešní den neleží ani u paty. Včerejček byl včera, což je nepředstavitelně dávno, tudíž pro ně nezajímavé a nepodstatné. V padesáti mít (MOŽNÁ) na kontu milion-dva i více, Ferrari v garáži, luxusní vilu za městem nebo vlastní velrybu v zahradním jezírku i za cenu toho, že je dnes mohou zavrhnout přehlížení členové rodiny, opustit přátelé i partneři. Teprve tehdy se zítřejší osoby zastaví, podívají se za sebe a uvědomí si, jak si svým jednáním pokáleli život, zatímco si stavěli honosné vzdušené zámky. V lepším případě. V tom horším jen mávnou rukou a svůj zítřek si budou na smyšlený imaginární výkres malovat dál, zatímco dnešní jedinci prožijí narozdíl od nich bohatý život plný dobrodružství a ti včerejší již v žumpě potupně utonuli s depresí ruku v ruce.
Jak je tomu u vás? Já osobně se kvůli minulosti nehodlám topit v mokřadách vzpomínek a přicházet nejen o den dnešní, tak i zítřejší. Stejně tak se odmítám stranit přátel jen kvůli tomu, že jsem si vytyčila nějaký cíl, na němž je třeba se až fanaticky, do krve a do úmoru dřít. Pro mě jsou přátelé jedna z nejdůležitějších věcí na tomhle světě. A kvůli něčemu, co by moje konto mohlo zítra obohatit, se jich dnes nevzdám. Některé věci si za peníze nekoupíme.
Zamyslete se nad tím. Žijte, kdy chcete. Já hodlám žít dnes. Právě teď v tuto chvíli. Váš život je jen ve vašich rukou. Zvažte si možná rizika.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: