Těšení

Těšit se, se nevyplácí. Léty ověřený fakt. Tudíž se mohu veřejně přiznat ke své naivitě a k tomu, jak jsem plna očekávání dnes chvátala na své dvě oblíbené přednášky.
První proběhla tradičně na výsost skvěle. Dozvěděli jsme se několik zajímavých faktů k tématu, ohřáli se v teple posluchárny, zavtipkovali s přednášejícím a odebrali se dále za vzděláním, hřejivým potěšením útrob v podobě oběda, či mnoho dalšími možnostmi, závislými na každém jedinci zvlášť.
Ale to, co přišlo pak... Raději nekomentovat. A pokud komentovat, pak slušně, takže to bude velice krátké shrnutí situace. Místo našeho mladíka tentokráte přednášela nějaká drůbež se zájmy odbočujícími až fujtajblově doprava. Po celou dobu kvokala cosi naprosto na hlavu postaveného a předpokládám, že jsem nebyla zdaleka sama, kdo jí již po prvních pár větičkách (Totiž, pardon, chci říci zakvokáních) měl sto chutí zakroutit tím jejím modrým, odéesáckým krčkem.
Velebnosti, jdu blejt.