Poslední dobou se mi velmi často stává, že při brouzdání ulicemi zalitými ranním podzimním sluncem, napadají mě ty nejlepší náměty. Nekonečné inspirace na věci, které by sem rozhodně stálo za to umístit. S o to větší radostí a odhodláním přidávám do kroku, abych v posluchnárně mohla otevřít notebook, zapnout ho, zadat heslo a dát se do psaní. Jenže chyba lávky. Sotva udělám zmíněné kroky, rozhlédnu se kolem sebe a spatřím ta množství lidí nejen vedle mě, ale i za mnou, je mi představa zapisování náhle proti srsti.
A než je vzdělávací program u konce a já se dopravím někam do klidu, výborný nápad se rozplyne a je ten tam, případě z něj pomalu vyprchá ta počáteční síla okamžiku a už by to byl násliný článek o ničem. Chm.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: