Proč proboha, když už věci vypadají tak krásně optimisticky, úspěšně a všechno je na správné cestě pěkně kupředu, musí zákonitě přijít nějaký ten blesk z čistého nebe a zase se vše pokálí, zkomplikuje a eliminuje?
Abych to shrnula a blíže přiblížila...
Za prvé musím dnes napsat a odeslat cosi. Něco. Nevím na jaké téma, nevím, z čeho čerpat, nevím, z jakého prstu si to mám vycucat, ale prostě se to musí naklapat do klávesnice a poslat. Tik, tak, tik, tak, tik, tak, tempus fugit.
Ostatní lidé ze zadání rovněž nejsou přespříliš moudří, ale co už?
Za druhé vyhlídky na podnájem padly jako dobře podťatý topol a frustraci z toho jen prohloubil dnešek. Mnoha okolnostmi.
Sháním tedy muže/ženu/hermafrodita/kohokoliv, kdo by mi velkoryse koupil/věnoval/sehnal bydlení.
A za třetí, jako shnilá třešnička na dortu pejska a kočičky, se objevily jisté okolnosti, které mi kompltně zbortily mé nadšené očekávání vánočního výletu na Pivní trhy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: