Hned začátkem týdne na mně bylo absolvování závěrečného testu z dějin umění, který podle veškerého mého očekávání a přesvědčení dopadl úspěšně. V mém ISu se tak rozsvítilo historicky první (A na dlouhou dobu taky asi poslední) zelené políčko.
Ještě ten den navečer jsem si šla pohovořit s M. ohledně jednoho tipu, který mi dala J. a vypadá to, že se rýsuje něco opravdu senzačního. Nerada bych to tu rozebírala, jelikož náhoda je blbec a v této věci vážně nehodlám nic zakřiknout. Jestli vše klapne tak jak má, jistě se zde o tom nadšeně rozepíšu na přelomu ledna a února. Pokud ovšem nebudu zavalena horou učení (Ehm, kašly, kašly... Tomu snad sama nevěřím...), či pokud nebudu tak bujaře oslavovat, že nebudu schopná uvést počítač do chodu, případně se strefit do správných kláves.
S mamá návštěva vánočních trhů. Nic extra. Samé kýče. Ale jedno pozitivum to mělo nesporné: Ochutnala jsem borůvkové pivo od Černé Hory a hned si odkoupila další domů do zásoby.
Podivný blábol do estetiky je rovněž již napsán a odeslán tam, kam odeslán být měl. Prd platný je mi však fakt, že tato práce uchvátila každého, kdo ji měl tu čest číst, když od naší přednášející slečny se chvály nedočká snad nic. Budiž. Já jsem se svou prací spokojená na 100%.
Dnes jsem se mučednicky dala se do své neoblíbené činnosti. Nakupování. Obětovala jsem veškeré kalorie z oběda do běhání po městě a shánění dárků pro ty, kteří mi stojí za to, abych jim k těm pokryteckým svátkům něco pořídila. S výsledkem nejsem spokojená o nic méně, než se svou odeslanou školní prací. A to nejen proto, že největší radost jsem vlastně udělala sama sobě a koupila si něco naprosto úžasného, dokonalého... A bla, bla, bla, nebudu ty hyperboly šetřit. Proč taky, když jsem objevila takovou senzační věcičku?
Zítra pokračujeme. Na Vánoční pivní trhy jsem se přece jen odhodlala jet. Uvidíme, jaké budou. Necháme se podat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: