Výsledek první se už několik dní v ISu vesele zelená, zkouška druhá, ačkoliv již napsaná, na zazelenání terpve netrpělivě čeká. Třetí se měla psát dnes ráno. O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem se jako zpráskaný, promrzlý, totálně nevyspalý a navíc na dané téma úplně dutý pes dopravila na místo jejího konání. Před posluchárnou fronta asi jako před jednotou v době očekávání dodávky banánů. Hodina sem, hodina tam... Studenti tu, doktor... Tam. Někde. Prostě kdesi. Ale rozhodně ne zde. Mrztué. Většinu dne jsme tedy nakonec strávili v kavárně. Původním záměrem byla sice knihovna, no ale uznejte... To přeci muselo být rozmluveno.
Zítra na programu test. Test z předmětu, ze kterého se nikdy a nikde nepsal. Inovace. Lahůdka. Budu muset zjistit, z čeho že to vlastně má být.
A na konec týdne mi diář hrozil další zkouškou. Jednou z těch, na kterou se nikdo netěší a zdaleka ne všichni ji také udělají. O to větším potěšením jest vypsání náhradního termínu za dnešek: Pátek. Měním tedy plánovaný termín na pozdější a říkám si, že do té doby se na to třeba stihnu alespoň podívat. Vnitřní hlas mi však našeptává, že za ta léta bych se již měla znát a vědět tudíž, jak tomu bude ve skutečnosti. Neměla bych si takhle do očí lhát.
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: