Priority

Dnes jsem měla jít na opravu své "oblíbené" zkoušky se svojí "ještě oblíbenější" slečnou. Zůstala jsem doma. Nedokázla jsem se na to ani podívat. Takový psychický blok si pamatuji maximálně před x roky na gymnáziu. Prostě to nešlo.
Tak tedy napřesrok. S tímto rozhodnutím mi spadla ze srdce ohromná zátěž a já se stala opět normálně provozuschopnou. Dnešní den tedy hodlám strávit věnováním se činnostem o poznání perspektivnějším. Zopakuji si učivo na zkoušku zítřejší a doladím poslední věci v našem pokoji na privátě. Od rána jsem již nainstalovala další šuplíky, porozmisťovala zbytek oblečení tam, kam patří a ještě mě čeká pár drobných úprav a vysávání koberce.
Ano, zní to nezvykle. Já něco dělám. A opravdu. Makám v jednom kuse a od víkendu, kdy započalo stěhování, jsem se ještě prakticky nezastavila. Důkazem toho budiž můj do krve nalomený nehet na pravé ruce a jeden obrácený nehet na ruce levé. Za ten ovšem nevděčím úklidu, nýbrž dobývání se do pomela. Vitamíny jsou v tomto počasí rovněž důležité.
Jsem vyčerpaná, zaprášená, zpocená a kupodivu mi ani není zima. No nic. Popojdem. Čeká na mě vysavač a následně horká sprcha.