sobota 4. dubna 2009

Pokerparty

Aneb setkání kuchyňské linky se sprchovým koutem.

Jednoho vlahého večera někdy v polovině týdne jsme s J. doplňovaly tekutinový deficit za pomoci květináče s Hoegaardenem. Během řeči jsme si vzpomněly na obsah jisté sms, jež nám byla v časných ranních (Spíše popůlnočních) hodinách doručena. H. pořádá na svém privátě pokerparty. Bylo rozhodnuto. Domů se ještě nepojede, počastujeme jej svou návštěvou.
A musím konstatovat, že opravdu sice není pokerparty jako pokerparty, leč za účast to rozhodně stálo!

A nějaké ty nejzajímavější postřehy?
Již mezi dveřmi se nám dostalo mírného naznačení dané situace. Lidé i basa piva sice dorazili, nicméně karty zůstaly doma. Pokerparty tak byla degradována na party, na počtu hvězdiček jí to však nikterak neubralo.
Dokonce jsem si po mnoha letech oprášila i své základní znalosti angličtiny. Účast byla mezinárodní. H. je jistě světoslavný a světoznámý, a tak se tam kromě nás vyskytly i slečny z Texasu, či odkud to přicestovaly. Ze sdělení jedné z nich jsem navíc pochytila zajímavou skutečnost. Nejenže slavíme narozeniny ve stejný den, ale navíc si mě prý nedávno prohlížela v centru města. Tedy spíše moje boty, které jí tam padly do oka.
Co mě ale zaujalo opravdu nejvíc, nebyli spoluúčastníci, veliké a pěkně zařízené pokoje, zlatavý mok, ani wc venku na chodbě, nýbrž sprcha. Poprvé v životě jsem se setkala s tak neobvyklým jevem, jakým je sprchový kout situovaný vedle kuchyňské linky. Po zhlédnutí takového osmého divu světa již mohu s klidným srdcem sdělit, že mám konečně empiricky ověřeno, jaké to je, když někdo čumí jako mládě hovězího dobytka na nová vrata. V mé hlavě se zrodila další životní touha. Tam se někdy musím přijít osprchovat! Každý byt má svou zvláštnost a kam se na toto hrabe náš světlík.
A aby toho nebylo málo, posloužila jsem opět dalším praktickým důkazem k tomu, že H. voňavka je skutečně velice přitažlivá. Funguje téměř jako mucholapka. Způsobila dokonce to, že jsem málem odešla domů v jeho kabátě. (Což se mi poslední dobou stává docela často. Mám tendence unášet kabáty nejen známým, ale dokonce neznámým lidem. Ještě, že už na vrata klepe jaro a kabátům a všelijakým jiným přehozům tak brzy odzvoní.)

1 komentář:

NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: