Tento způsob léta zdá se mi poněkud... Podivný.

Další otočení kalendáře. Za našimi zády se tak ocitá další měsíc, další týden, další výčet zážitků a životních mlýnských kol, na jejiž sepsání a vyhodnocení by možná ani traktorový papír nedostačoval.
Dny plné přátel, slunce, haló-akcí, smíchu, všelijakých možných a převážně nemožných novinek. Léto plné zvratů, podivností, pochybností, inovací a těch nejabsurdnějších příhod. Svět se zbláznil, držte se.

Na okraj výlety, procházky v přírodě i ulicích, sluneční paprsky mazlivé i agresivní, moji nejbližší lidé, chvíle souznění v restauraci u oběda, volání kultury v podobě návštěvy kina, úsměvné promoknutí až na kost v příjemně teplé, ale zato prudké noční bouřce, hektolitry zlatavého moku. A taky Antiperle. Po tolika letech. No věřili byste, že se tyhle bonbóny ještě vyrábí?

Do hloubky pak řešení otázek ohledně studia i bydlení, nejspíše brzké stěhování pryč z privátu, malování vizí pro zbytek léta, po dlouhatánské době záchvěvy tvůrčích projevů, jakési zdravotní obtíže, humorné plánování našich budoucích spolčených dní v jednom městě s H., nekonečně mnoho reálných, avšak opravdu podivně a nepravděpodobně působících situací, tiché přihlížení, kterak se snad všem lidem v okolí rozpadají až dosud spokojené a stabilní vztahy.
A já musím mít samozřejmě vždy něco extra, tak mám k tomu jako bonus i rozpadlý MP3 přehrávač. Umřel. Nadobro. Včera. Smutek je ještě čerstvý. Katastrofa světového formátu. Odpočívej v pokoji, můj nejmilovanější. (Kdo z čtenářů mi chce přispět na nový?)

A hlavně několikrát probíraná otázka, jak je proboha možné, že snad všechny osoby široko daleko najednou v tomto období prožívají nachlup to samé. Ty samé otázky, ty samé patálie, ta samá rozhodování v těch samých situacích. Jeden by si připadal jako v nějakém podivném filmu.

Pan Osud holt nějak letos při onom kuchtění našich životů zapomněl (Náhodou či záměřně? Kdo ví...) na kuchařku a všechny doporučené postupy, ingredience začal do hrnce házet čistě namátkově a navíc páté přes deváté. Co z tohoto experimentálně improvizačního eintopfu nakonec hodlá vzniknout?