"Tausend mal hab ich mich betrogen
Tausend mal hab ich dich gekränkt
Tausend mal zuviel geolgen
Tausend mal alles verdrängt
Alles, alles, alles verdrängt
Doch in dieser Stunde
In der ich dich verloren hab
Weiß ich was ich dir angetan
Und breche über mich den Stab
Tausend mal zuviel versprochen
Tausend mal das selbe Leid
Tausend mal dein Herz gebrochen
Tausend mal zu spät bereut
Zu spät, zu spät bereut
Doch in dieser einen Stunde
Wenn der Wind soch plötzlich dreht
Habe ich den Sturm geerntet
Den ich selbst einst ausgesät
Wollte doch mehr hinterlassen
Wollte mehr doch für dich sein
..."
I přesto k tobě cítím to, co cítím. List je popsaný. Nedbale popsaný. Bez jakýchkoliv emocí a racionálního uvažování. Otočit, vytrhnout, roztrhat, spálit, nikdy více nečíst... To je jedno. Zapomenout. Máme tu další, čístý. Je čas, jít dál. Právě teď. V tuto chvíli. V tomto okamžiku, jež je pro to všechno vhodnější, než kterýkoliv jiný...
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: