Podzim

S tváří, jež nám ukazuje v těchto prosluněných dnech, miluji snad nejvíce ze všech ročních období. Teplo tak akorát, vůně loučícího se léta ve vzduchu všude kolem. Vědomí, že pomalu začíná další vzdělávací cyklus, přičemž si na nás všechny ty papučky, kapsáře, pouzdra, posluchárny, indexy, modré kalhotky a červené trenýrky, bílé jarmilky, žákovské knížky, semináře, zvonění, menzy i kavárenská posezení místo přednášek mezi přednáškami brousí zuby.
Stejně tak bolestné sžívání se se skutečností, že každého krásného dne je nyní potřeba užívat, co to dá. Více než kdy jindy. Další se totiž už letos konat nemusí.
A hlavně ty nádherně hřejivé, i když již poněkud znavené a ne tak agresivní, sluneční paprsky. Paprsky s barvou tak dokonale zlatavou, jak to umí jen tento raný podzim.

A burčák! Sezónní zboží! Plnými hrstmi a loky berte a vychutnávejte, dokud (pro)dávají!


Hláška: A bude hůř, není v tomto případě pesimistická, nýbrž ryze realistická. Nyní nás už zase zanedlouho čeká padající listí, hektolitry deště a bariéry téměř londýnské mlhy, sychravo, mráz, břečka na ulicích, věčná tma...
Ale my nebudeme zoufat. Budeme se na svět dívat růžovými brýlemi. Vždyť na všem se dá přeci najít něco pozitivního. S vědomím této reality se po krátkém čase oddáme prvnímu přízemnímu mrazíku.
Inu, uznejte. Lahodný burčák vystřídají pečené kaštany, svařáčky, horká medovina, vůně trdelníků linoucí se po ulicích z všudypřítomných předvánočních trhů, absence prací a škol v průběhu Vánoc, bujaré oslavy ku příležitosti příchodu nového roku (Snad lepšího, než byl tento, jelikož ročník 2009 zdál se opravdu... Na hovno.)... A komu se nelíbí ani toto, nechť si zaleze někam do nory, oddá se zimnímu spánku a nekazí náladu všem kolem sebe.

Tak tedy s chutí do dalšího ukázkového baboletního dne, užívejme si společně každý okamžik, kdy ještě můžeme nosit letní ošacení bez toho, aby jsme někde v ulicích přivábili rozvášněnou Angínu, radujme se z maličkostí... A společně se zase těšme na další jaro.