Po velkolepém návratu domů jsem si složitě vydupala jedno patýrko v lednici sama pro sebe. Zvyk z privátu. Sice šlo o proces ještě komplikovanější, než obsazování Polska, nicméně ho konečně mám a to to hlavní jest.
Věci, jež se v něm ocitnou, zkrátka přináleží
mně. Tudíž v případě lákavého vzezření i vůně budou bez milosti stráveny
mým tělem a v případě vzhledu odpudivého poletí okamžitě do koše a přes to nejede vlak.
Po dnešním procitnutí však zvažuji dráhu příživníka. Ve chvíli, kdy padl za
vlast hlad poslední piroh z biopotravin, mi z mé pracně vydobyté poličky mávaly jen dvě lahve piva, jedno Frisco a jedna petka burčáku. Ti studenti mají věru těžký život...
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: