Švédsko

Včera ve večerních hodinách jsem se navrátila z dalekého severu, konkrétně z města Malmö. Původní plán se sice tvářil tak, že domů dorazím už dopoledne, nicméně Hoegaardenuům v Praze s K. a s M. se prostě nedá říci ne.

A jak vypadají mé v kostce shrnuté postřehy z oné země sobů a částečné prohibice?

• Nyní již až moc dobře chápu, proč se v jedné písničce zpívá o tom, že 'severní vítr je krutý'
  
• Švédské pivo je téměř nepitelné
  
• Švédské pivo je téměř nealkoholické
  
• I piva jako Pilsner Urquell, Kilkenny, Guinness, König Ludwig atd. jsou k dostání pouze ve švédské variantě 3,5%
  
• Konzumace alkoholu na veřejnosti je zakázána
  
• Pohyb v podroušeném stavu na veřejnosti je zakázán
  
• Kouření na veřejném prostranství je rovněž zakázano. K tomu však navíc i v resturačních zařízeních. (Paráda! Konečně čistý vzduch!)
  
• Švédky jsou extrémně hubené
  
• Švédové vypadají jako něco mezi Nilsem Holgerssonem a Borisem Beckerem
  
• Architektura valné části Malmö je více východní, než ve východním Berlíně
  
• Hodně domků v centru má až téměř irský ráz
  
• Neviděli jsme jedinou Ikeu. Zrada!

Víkend ve Skandinávii utekl mnohem rychleji, než se nám všem líbilo, nicméně za ty zážitky to všechno rozhodně stálo. Pohodička, výborný kolektiv, procestování mnoha a mnoha památek, v nohách 100 podzimních kilometrů, kopa smíchu a obsáhlé zásoby českého alkoholu.
Jen ten spánkový deficit budu nejspíš dohánět ještě v říjnu.

A tu šílenou pandemii skandinavofilie zachvacující nejen naši republiku prostě asi nikdy nepochopím. Já osobně dávám přednost státům, kde mě vítr i pivo nehrožují na zdraví.