"Jak je to ještě daleko k šibenici?
Jak je to ještě daleko k márnici?
Jak je to ještě daleko, kdo to ví?
Kam tahle cesta mě dovede?
Jak je to ještě daleko ke katovi?
Všechno, co mě kdy bolelo,
skončilo na týhletý trase.
..."
Ne, už mě to opravdu nebaví. Všechno. Shořela jsem jako Fénix. Nyní už jen čekám na probuzení a povstání z popela...
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: