Konfrontace

Je to zvláštní pocit.

Zastavili jste se někdy v životním běhu, podívali se zpátky za sebe... A uviděli, že jste promrhali čas? Ztratili x let čekáním na zázrak?

Všechno špatné je k něčemu dobré, říká se. A nejen že se to říká, ona je to i pravda.

Při sebemenší autoreflexi mě samotnou až děsí, jak moc se za tak krátkou dobu dokáže člověk změnit. Nikdy už nebudu taková, jako předtím. A vlastně ani nechci. Jsem za to neskutečně ráda.

Rok 2007. Můj nejlepší rok vůbec. Tehdy by mě ani nenapadlo, že všechno to, co se během něj stalo, byl jen začátek proměny a začátek pálení mostů.

Rok 2009. Dílo jest dokonáno. Kruhy se uzavírají. Popel, krev a ruiny. Je na čase začít budovat od začátku.


Ale stále je tu brouk v hlavě. Brouk v hlavě a dva roky v tahu. Dva roky, během nichž se vlastně prakticky nestalo vůbec nic.

Dávejte si dobrý pozor na to, kvůli čemu a kvůli komu ztrácíte čas, který byste mohli investovat mnohem lépe...