Letzter Blick zurück

< 2009 >

Leden

Jak na Nový rok, tak už nikdy! Loni poukázalo toto mocné rčení na svou nepopiratelnou pravdivost. Nejůře v životě mi nebylo nejen na Nový rok, nýbrž po celý rok.

Nový blog. Nový byt. Láska, přátelství a pochyby. První zkoušky na univerzitě i v životě. Nový olbřímí LCD monitor. Zařizování kanceláře, kupování věcí do bytu. Potkan. Záchvěvy naděje. Otázky ohledně správnosti svých rozhodnutí. Život s workholikem.


Únor

Stěhování. Světlík. Lososový salát. Trénink na život. Kina. Kavárny. Kultura. Chřipka. Další semestr.


Březen

Reinstal XP. Výstavy. Kritika a publicistika. Ples fakulty. Štěstí v očích. Po letech sraz s lidmi ze základní školy. Kina. Vila Tugendhat. Touha a lačnění po kultuře, studentském životě, studiu, studování a dostudování. Výstava minerálů. Medická session. Výborné autorské čtení. Jarní únava. Pokulhávání imunity.


Duben

Zelené pivo. Bloudění uprostřed ghetta. Psí vojáci. Pohoda, klídek a pivečko, láska a přátelství. Dvoubarevné pivo. Fotografování na střeše domu. Toaletní papír s Tupolánkem. Pokerparty v bytě se sprchou v kuchyni. Arboretum. Botanická zahrada. Přerod workholika v überworkholika. Pocit, že je něco špatně, hryzající kdesi hluboko ve mně, si prozatím odmítám připouštět. Bolavé uvědomování, že jsem sešla ze své cesty. Začátek zdravotních problémů. K pozvracení vlezlá bývalka.


Květen

Ignorant a sobec. Pohled zpět, výčitky nad špatným životním rozhodnutím. Bolest. Čas s přáteli. Běh na ohňostroje. Ignis Brunensis. Chvílové okamžiky radosti. Pivní máj v Černé Hoře. Majáles. Polotmavý a tmavý Master. Příjezd O. a H. na přijímací zkoušky. Hledání ubytovny kdesi, kam lidská noha dosud nevkročila. Angína. Angína. Angína. Streptokok přichází. Nový občanský průkaz.


Červen

Radniční dny s malými pivovary. Několik promarněných zajímavých akcí, workholik je celé dny v prdeli. The Wall. Boj o vstupenky na koncert Rammstein. Káťa a Škubánek. Opět bolavé pohledy zpět. Opět vědomí šlápnutí vedle. Zdravotní problémy se stále komplikují a zhoršují. Imunita pod bodem mrazu. Účast na svatbě. Kančí gulášek. Zábava a smích.


Červenec

Poprvé v životě jsem řídila auto! Podpis smlouvy ve Starlingu. Hostessing na Creamfields. Ubytování v luxusním hotelu. Zdraví odešlo na výlet neznámo kam. Rozpadá se mi snad celé tělo. Streptokok je kurva kurev. Psychický teror od workholika. Zvláštní pocity déjà vu. Výborný šofér. Masters of Rock. Nejlepší okamžiky v tomto roce a možná i v životě. Nejlepší festival, jaký se dá za život zažít. Přátelé. Zábava. Žádné starosti. Smích od rána do rána. Pivo. Horká medovina na drobrou noc. Michael Robert Rhein mi řekl: "Hallo"!!! Autogramy In Extrema. Ráj na zemi. Povídání příběhů. M., kdybys věděla, jak tě mám ráda. Zvláštní poselství - "Dreh dein Leben". Brigáda. Padají mi na hlavu talíře. Rozhod jsem se léčit lásku lékořicí. Mou mysl okupují podivné věci. Nepředvídatelné situace. Chvílové unešení od problémů. Máloco stojí za to, abych si kvůli tomu ničila svůj hezký úsměv. Šílenosti. Noční výlet po temné silnici kdesi uprostřed lesů. Takhle se normálně nechovám.


Srpen

Workholikovi spadla jeho rádoby upřímná a férová maska. Psychický teror nabývá až pozvraceníhodných rozměrů. Imunita v ruinách. Psychika v ruinách. Za své zdravotní problémy si prý můžu sama. Hory léků, které nezabírají. Výlet. Sbalení pár peněz, hygienických propriet, prádla a léků. Návrat neznámo kdy. Několik dnů a nekončících nocí. Praha. Velvary. Praha. Říčany. Dny v ráji. Přátelé. Radost. Euforie. Nekončící smích. Hektolitry piva. Výtečné jídlo v Rybárně. Otevírání lahváčů o zastávku. FarmVille. Ztracená a znovunalezená mikina na Floře. Den otevřených dvěří v pivovaru Vyškov. Po měsících konečně určení správné diagnózy. Antibiotika. Pivovarské slavnosti ve Vyškově. Antiperle. Růžový Hoegaarden. Svět se zbláznil, držte se! Pocit zmaru. Star Trek mánie začíná. Odchod z bytu zpět domů. Nejmoudřejší tah roku. Neustálé šílené chutě na maso. Schopnost snídat segedín, během dne spořádat kus krávy a před spaním si v jednáct v noci dopřát krvavý steak.


Září

Víkend v Malmö. Po téměř deseti letech let letadlem. Výborné zážitky. Fajn lidé. Pohoda, klídek, tabáček a hnusné švédské pivo. Sobí maso. Výlet s workholikem do malebné vesničky Jeseníkách - jak jinak než pracovní. Objev úžasně chytlavé a hluboké písničky - Spielmann (Micha Rhein & Vincent Sorg). Láska k babímu létu. Nejkrasnější počasí v roce. Burčák. Vídeň. Tramwaytag. Pohoda. Přátelé. Zábava. Star Trek mánie pokračuje. Stěhování domů pokračuje. Pryč z navhlého, plesnivého bytu. Pryč od gradujícího psychického týrání. Semestr Start. Zahradní party na dvorečku. Pokusy o stmelení, aneb vlastní blbost. Výtečná večeře v luxusní restauraci.


Říjen

Večer legend. Výborné revivaly. Zhulený Freddie. Streptokok vrací úder. Opět antibiotika. Umělecké večery nad sklenicí vína. K. přijela na návštěvu. Přivezla mi japonské pivo. Kolaudačka v pochybném bytě. Střepy zapíchané do nohy a ruky. Oslava K. narozenin v Praze. Výborný čas. Nejnádhernější byt, co jsem kdy viděla. Neskutečná radost. Žádné starosti. Litevština a maďarština. Úžasný dárek k narozeninám. Blýská se na lepší časy nebo jde jen o ticho před bouří?


Listopad

Sraz s lidmi z gymnázia. Otřesné. Výročí pádu zdi. Mé ostalgické já prolévalo hořké slzy. Rychlostudium maďarštiny. Munch a impresionisté ve Vídni. Punč ve Vídni. Slunečný den. Rammstein. Vzpomínání na léta dávno minulá. A krásná. Kruhy se uzavírají. Všechny. Krize přichází.


Prosinec

Nejhorší dny. Auf meiner Stirn ein Muttermal, entferne es mit Messers Kuss, auch wenn ich daran sterben muss. Bolavý řez, který se však záhy zhojil. Téměř okamžitě. Zbavení balvanu a tíhy. O dalšího emočního upíra a psychicky nemocného člověka v mém životě méně. Spontánní akce. Koupě historicky prvního oficiálního DVD. Noví lidé. Nové naděje. Nové vyhlídky. Na obzoru se rýsuje nový život. Přesně ten, který jsem před dvěma roky uložila k ledu. Dočkám se nyní? Berlín. Ráj na zemi. První předsevzetí v životě. Odraz. Z bahna přímo do stratosféry. Fénix shořel a vstává z popela, aby měl do dalšího roku v žilách novou, žhavou krev. Nejlepší dny. Nyní konečně už na 200% vím, co chci. A za tím si hodlám jít.

Tento rok byla jedna velká chyba, ale chyby děláme od toho, abychom se z nich ponaučili. Vzal mi sice úplně všechno, ale jak vidno, mělo to svůj účel. Stal se ze mě nový člověk. Změnila jsem se více, než za deset let předešlých. A jsem za to neskonale vděčná.
Občas je na místě vypráskat z bytů nepohodlné nájmeníky a lidské parazity a bolestivě strhat všechny ty stavby, které jsme po několik roků namáhavě budovali. Je třeba najít si místo pro lepší a stabilnější základy. Vystavět domy nové. Své vlastní. A ne takové, jejich fasádu nahazovalo převážně okolí a ne vy sami.
Uhořet a zrodit se znovu. Lepší a silnější.

Auferstanden aus Ruinen.

< / 2009 >