"Hej hej sem mladej
připadá mi to děsný
ale začíná mi bejt
tohle město těsný
Z hlediska věčnosti
sem plnej blbostí
Až večer budu usínat
schoulím se do sebe
a budu vzpomínat
že měl jsem kdysi nebe
..."
Je mi to tu těsný. Ponorková nemoc. Každá ulice, každý roh, každá dlažební kostka. Svírá mě, škrtí a pomalu zabíjí. S každým dnem víc a víc.
Musím pryč. Dokud mám sílu k odrazu. Dokud není pozdě.
Je to životní nutnost.
Russian mystic pop op. IV - Psí vojáci
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: