Z rychlíku

Poslední dobou ty dny zase běží mnohem rychleji než obvykle. Rozhlížím se z toho rychlíku kolem sebe a nestačím se pomalu ani rozkoukávat, natož abych měla čas se o něčem blíže rozepisovat na blogu. Což je možná občas i škoda. Občas zase dobře. Papír sice snese všechno, ale můj blog rozhodně ne. Žumpa se na internetu vyskytuje zpravidla jinde.

Byla jsem zhuntovat své tělo na třídenní exkurzi.
Byla jsem ve Zlíně, Luhačovicích, Vizovicích a dalších přilehlých končinách.
Byla jsem v Tišnově nechat si zruinovat peněženku výstavou minerálů a (polo)drahokamů.
Byla jsem na vernisáži nakrmit svou Ostalgii.
Byla jsem si noční cestou ve stromovém porostu pohladit ježka.
Byla jsem si na předvolebním mítinku pro oranžovou růži, protože jsem pro každou blbost.
Byla jsem si hrát s dětmi a nejenže jsem žádné z nich nezabila ani nezmrzačila, byla jsem navíc veřejně pasována na tetu, co se tak hezky směje.
Byla jsem konfrontována s krutou realitou, že i na pečené rybě se dá něco posrat.
Byla jsem na Majálesu.
Byla jsem na pohotovosti, jelikož mě lepší plán na neděli asi nenapadl nebo co.
Byla jsem a stále ještě jsem.

Byla jsem zkrátka zase jednou aktivní a věřím, že s příchodem zkouškového období konečně bude časový prostor se tu o výše zmiňovaných událostech rozepsat blíže.