Je to již třetí den, kdy z našeho bytu dočasně zmizel parazit a já se nestačím divit, jak pohodové, klidné a krásné to tu dokáže za normálních podmínek být. Včerejšek byl tedy ve znamení pohody, relaxu, motivace, inspirace, dobrého jídla, pití a tak vůbec. Konečně!
Takže nejdřív pohodička, klídek, hraní si se štěnětem, venčení a sběr dalších množství čtyřlístků (Může mi někdo vysvětlit, proč jich v posledních lichých rocích nacházím na desítky?), poté procházka do města, kde na mě v optice čekaly (slibuju, že na dalších deset let už poslední) brýle.
Protože bylo neskutečné parno, udělala jsem si zastávku v jednom maloobchodním řetězci, abych si zvlažila vyprahlý krk nějakou tou minerálkou, ale nakonec to skončilo pompézním nápadem a velikým nákupem. Pořídila jsem pár výtečných meruňkových (Nebo mirabelkových? Nebo jakých? Jak se vlastně přeloží do češtiny yellow plum?) ciderů, za překvapeného ochání vložila do košíku i čokoládové a skořicové těstoviny (Už teď jsem zvědavá, jestli budou chutnat alespoň trochu po těch svých příchutích.) a regálu rozličných ZONek jsem jen smutně zamávala, protože ty by se mi už nikam nevešly a pokud ano, tak moje ruce by je jistojistě neunesly.
K tomu nápadu - když mi doma ani nikde jinde nikdo nesaje mou drahocenou energii, bývám neskutečně kreativní, takže se poté přikoupily ještě další suroviny a navečer jsem se dala do tvoření, míchání, vaření a pečení.
Takže jsme si s mamá a s J. dopřáli perfektní večer s polosladkým Cabernetem, ciderem a plechem dvou druhů zapečených rajčat, přičemž jeden lepší než ten druhý.
Na dobrou noc Simpsonovi a Futurama a vysvětlování psovi, že ten Cabernet opravdu není pití pro něj, což docela zásadně odmítal chápat. Nevybavuju si, že by se od té doby, co ho doma máme, po něčem sápal s takovou vervou.
Víc dnů jako byl tento!
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: