Festival

Vcera jsme navstivili jakysi zdejsi festival, jestli se tomu tak da rikat. Byla tam fura atrakci, kolotocu, koncertu, piva a drinku (ale jen v oplocene "obore", kde u vstupu velmi prisne kontrolovali plnoletost) a hlavne jidla. A taktez jsem tam byla ja spolu se tremi Kanadany. Coz bylo vzhledem k me anglictine neskutecne vtipne. Tuto rec se sice "ucim" od skolky, ale snad nikdy jsem se ji neucila v pravem slova smyslu. Navic naposledy jsem se o mluvenou anglictinu pokousela nekdy u maturity, coz uz je peknych par let zpatky. Nakonec ten vcerejsek ale kupodivu dopadl dobre, domluvili jsme se, uzili jsme si radovanek a bylo to fajn. A jsem zvana na raspberry beer, juch!

A ted jsem zvedava, co je v planu dnes. Po vcerejsim setkani s kanadskymi komary (dvakrat tak velci jak ti evropsti, jak do velikosti, tak do bolestivosti a svedivosti) mam jednu ruku jednou tak velkou a neskutecne svedivou, takze o zabavu skutecne postarano.

Jet lag!!!

A ja blahove mela za to, ze se tomu vyhnu. Jenze biorytmy rekly NE!

Cely vcerejsek v pohode (priletela jsem o tri ctvrte na jednu odpoledne kanadskeho casu), cely dnesek jakbysmet, ale pred chvili (mezi patou a sestou odpoledni) to vypuklo v cele sve krase a ja mam tu cest na vlastni kuzi pocitit, co je to pravy a nefalsovany jet lag. Srdce mi busi o sto sest, ruce se mi klepou (pomalu ani neudrzim ten lahvac, ktery mi pan domaci vtiskl do ruky okamzite, kdyz jsem rekla, ze se necitim dobre), mam mzitky pred ocima a mozek se odstehoval do Humpolce. Podobny pocit, jaky bych mela, kdybych probdela dva dny. Cekam uz jen na to, jestli neco rozbiju, jestli nebudu mit halucinace nebo jestli budu jen tupe zirat a blabolit nesmysly. Oh happy day!

Vsichni, kteri cestujeme pres ocean, si to zjevne musime vyzkouset.

Narocna cesta

Stale se nemuzu pomalu ani probrat, natoz najit odpoved na svou vcerejsi recnickou otazku. A tedy na to, jestli je horsi cela noc na letisti, nebo cely den v letadle. Ci snad dokonce nekonecne londynske peripetie nebo casovy posun?

Casovy skok: Ten z toho vseho zatim, zda se, vyvazl nejlepe. Jsem hlavne rozhozena z celeho toho cestovani jako takoveho. V hlave mam zmatek a nevim, jestli je rano, poledne nebo vecer.

Temer desetihodinovy let: Mno... Prvni polovina byla skvela. Pohodli, prijemny personal, teple jidlo, free drink (ktery jsem ja lama samozrejme zmeskala), ctivo... Po x hodinach to uz vsak zacinalo byti ponekud otravne. Otravne az umorne. Nevim, zda me vic bolely nohy nebo sedaci sunky.

Nocovani na letisti: Katastrofalni jako kazda jina noc stravena v techto prostorach. Zima, zima, pruvan, nepohodlne sedacky... Nastesti se mi relativne brzo podarilo najit misto, kde bylo teplo a tapecirovana sedatka, potazmo spise lehatka. A nastesti jsem mela v batohu cider a anglicke ale, ktere mi k preziti techto hroznych podminek lehce dopomohly.

Dojem z Londyna: Byla jsem tam jen na skok. Docela skoda. Vypadalo to tam zajimave. Krasne domy, uzasna architektura (neco mezi Belgii a Nizozemim), hrozne moc lidi... a teple pivo bez peny a bublinek. I pres sve nedostatky vsak chutnalo dobre. Jo. A taky nam malem ujel posledni bus na Gatwick. Adrenalinu neni nikdy dost.

Prvni dojmy z Kanady: Nadherna rozlehla krajina, uchvatna priroda, obrovska auta, velike kachny, velike houby, obrovska cibule, giganticti komari... a dobre pivo. Prvni noc jsem stravila tak, ze jsem kecala s domacim a par lahvacu pri te prilezitosti padlo za vlast. Jsem nesmirne zvedava na dalsi dny. Parky plne bobru a bizonu co by jeden kamenem dohodil a sipky s kulecnikem primo ve sklepe domu. Great!

Gurmánský dodatek k Velikonocům

Když se tu tak koukám na ten tvůj pivně-koštovací výpis z Belgie, nedá mi to a dodatečně doplňuji i naše ochutnávky z tehdejšího velikonočního Tour de Deutschland + Amsterdam, které jsem si pečlivě zaznamenávala do mobilního telefonu i tam. Inspirace totiž není nikdy dost a v naší zemi je pivní osvěta docela akutně nutná.

• Stralsunder Pils - K německému pivu s názvem "Pils" jsem měla nejdřív docela nedůvěru, ale přijemně mě vyvedlo z omylu. Bylo velice dobré.
  
• Störtebecker Hefeweizen - Výborná pšenice
  
• Rostocker Pils - Tohle už byla taková ta "tradičnější" německá "Pils". Velmi lehká, měla však ale výraznější hořký ocas.
  
• Asterwasser rot - Nevěděla jsem, co od tohoto názvu čekat, tak jsem šla do toho. A skrývá se za ním... pivo s malinovkou! Překvapivě dost chutné. Sladké a osvěžující. Asi si nakupím Zonky a dám se do mixování i doma.
  
• Dirtmarscher - Výborné pivo!
  
• Astra - Sice dobré, ale Dirtmarscher byl o dost lepší
  
• Holstein - Normální německá "Pils"
  
• Duckstein - Svrchně kvašené, mírně karamelové, takové jemnější
  
• Hemelinger - (A sakra, k tomuto jsem si zapomněla napsat poznámku. Omluvuju se.)
  
• Haake Beck - (A k tomuhle taky. Co už, budu vzpomínat a pak případně připíšu, no)
  
• Witte Ros - Opravdu výtečné witbier!
  
• La Chouffe - Silné, lehká vůně a chuť po nějakém ovoci (Vida, já ho měla i tehdy!)
  
• Corsendock Blond - Horzně, hrozně zvláští a taky dobré. Chuť se příjemně rozvíjela do několika tónů.
  
• Kriek Boon - Dobroučký Kriek, ale takový sušší než ty, co jsem měla dosud
  
• Witte Trappis - Doslovná poznámka: Witbier. Ňam.
  
• Brugse zot - Takové docela obyčejnější v porovnání s těma předchozíma
  
• Westmalle Trappist - Tmavší, hořké, přišlo mi, že voní po hruškách. Bylo v krásném poháru. Pomalu jak nějaký lektvar z Harryho Pottera. Ehm.
  
• Maredsous - Světlé, silné, dobré
  
• Kwak - Mňam! Opravdu výtečná záležitost. A ta sklenice... Bezchybná! Akorát jsem si musela dávat pozor, kam ji stavím
  
• Liefmans Fruitesse - Vnikající, osvěžující, ovocné, slaďoučké, ale pivo chutí vůbec nepřipomíná. Spíš něco mezi Belle vue a Fragolinem.
  
• Altbier Diebels - Polotmavé, připomínalo mi trochu třináctku od Primátora
  
• Reissdorf Kölsch - Čekala jsem horší, ale příjemně mě překvapilo. Nakoupila jsem si i dvě lahve domů, až se dostaví žízeň.