Stale se nemuzu pomalu ani probrat, natoz najit odpoved na svou vcerejsi recnickou otazku. A tedy na to, jestli je horsi cela noc na letisti, nebo cely den v letadle. Ci snad dokonce nekonecne londynske peripetie nebo casovy posun?
Casovy skok: Ten z toho vseho zatim, zda se, vyvazl nejlepe. Jsem hlavne rozhozena z celeho toho cestovani jako takoveho. V hlave mam zmatek a nevim, jestli je rano, poledne nebo vecer.
Temer desetihodinovy let: Mno... Prvni polovina byla skvela. Pohodli, prijemny personal, teple jidlo, free drink (ktery jsem ja lama samozrejme zmeskala), ctivo... Po x hodinach to uz vsak zacinalo byti ponekud otravne. Otravne az umorne. Nevim, zda me vic bolely nohy nebo sedaci sunky.
Nocovani na letisti: Katastrofalni jako kazda jina noc stravena v techto prostorach. Zima, zima, pruvan, nepohodlne sedacky... Nastesti se mi relativne brzo podarilo najit misto, kde bylo teplo a tapecirovana sedatka, potazmo spise lehatka. A nastesti jsem mela v batohu cider a anglicke ale, ktere mi k preziti techto hroznych podminek lehce dopomohly.
Dojem z Londyna: Byla jsem tam jen na skok. Docela skoda. Vypadalo to tam zajimave. Krasne domy, uzasna architektura (neco mezi Belgii a Nizozemim), hrozne moc lidi... a teple pivo bez peny a bublinek. I pres sve nedostatky vsak chutnalo dobre. Jo. A taky nam malem ujel posledni bus na Gatwick. Adrenalinu neni nikdy dost.
Prvni dojmy z Kanady: Nadherna rozlehla krajina, uchvatna priroda, obrovska auta, velike kachny, velike houby, obrovska cibule, giganticti komari... a dobre pivo. Prvni noc jsem stravila tak, ze jsem kecala s domacim a par lahvacu pri te prilezitosti padlo za vlast. Jsem nesmirne zvedava na dalsi dny. Parky plne bobru a bizonu co by jeden kamenem dohodil a sipky s kulecnikem primo ve sklepe domu. Great!
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: