pátek 25. listopadu 2011

Písničky XXXXVIII

Segel Setzen - In Extremo

Čas od času se stane, že nás zaujme nějaký text písničky. Někdy se mu zasmějeme, někdy nad ním pláčeme, někdy nás z něj mrazí. Někdy proto, že nám asociuje něco z nás a našich životů, někdy kvůli tomu, co všechno cítíme z písničky samotné.

Kdyby se mě někdo zeptal, kolik písniček mě opravdu chytilo za srdce ne díky písničce jako takové za sebe sama, nýbrž díky jejich více jak 100% trefnosti, výstižnosti a podobnosti jak s realitou, tak i se všemi emocemi i myšlenkami, ještě donedávna bych automaticky a bez přemýšlení řekla, že jedna.

Nyní však musím opravit sama sebe. Nikoliv, jsou dvě.

Do oné druhé, ačkoliv ji znám několik let, jsem se hlouběji zaposlouchala až v posledních dnech. S každým dalším slovem, které jsem si v hlavě přeložila, analyzovala, začlenila do reality a hlavně pocítila, jsem se třásla čím dál víc a do očí se mi draly slzy. Některé emoce jsou tak silné, až se vám pod nimi podlamují nohy. A to, že někdo do posledního slova vystihne všechny vaše pocity a myšlenky, navíc ty nejzásadnější, to se prostě jen tak přejít nedá.

"Wenn der Mond sein Licht verliert
Dich die Sonne nicht mehr wärmt
Wenn aus Zwergen Riesen werden
Die Welt von alten Helden schwärmt

Wenn die Schatten länger werden
Wenn dir der Hass die Luft abdrückt
Worte tief im Herzen brennen
Und du spürst du wirst verrückt

Dann komm mit mir auf die Reise
Dann komm mit mir weit hinaus
Nimm sie mit deine Träume
Bevor das Jahr ergraut

Wenn die Tage länger werden
Spinnen ihre Netze zieh´n
Wenn alle Worte schon gesagt
Dann ist es an der Zeit zu flieh´n

Wenn das Grollen lauter wird
Falsche Töne plötzlich Kunst
Feiglinge zu Götzen werden
Dann ist hier kein Platz für uns

Lass uns Segel setzen
Lass uns von hier flieh´n
Ich will dich nicht missen
Du darfst mich entführ´n

Nimm sie mit - deine Träume"

Žádné komentáře:

Okomentovat

NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: