čtvrtek 24. listopadu 2011

Život Erasmáka je...

...jako hrozny.

Hrozny sladké, chutné, osvěžující, opojné, sem tam trpký, někdy člověk po vinicích nadšeně běhá s takovou vervou, že se druhý den kvůli silné Muskelkater nemůže ani pohnout, čas od času si dopřeje i hojné množství bobulí zkvašených, až je z nich solidní bolehlav a rovněž se mezi keříky dá tak zamotat, až jeden netuší, kudy ven.

Každopádně jeden se nenudí. Popravdě spíš nestíhá ani to, co by stíhat chtěl, natož se ještě k tomu nudit. To by fakt musel být machr.

Aneb ve zkratce:
  • Navštěvuji přednášky (zápočet za docházku, no neber to)
  • Chodím na kurzy do jazykovky (i když o přínosnosti tohoto počínání by se dalo polemizovat)
  • Chodíváme testovat zdejší pivovary a kluby
  • (Následně zjišťuji, že s přibývajícími roky jsou následná rána čím dál krutější)
  • Chodíme pravidelně cvičit
  • (Následně zjišťuji, že s přibývajícími roky jsou následná rána čím dál krutější)
  • Cestujme všude možně po překrásném okolí (zatím "jen" Basel, Colmar, Strassburg, Weil am Rhein, Staufen, Titisee, Müllheim, Konstanz, Schallstadt a Saint Louis)
  • S přáteli jsem denně v kontaktu i přesto, že nás dělí stovky kilometrů
  • Kreslím
  • Píšu povídky
  • Sním
  • Třídím si v hlavě věci důležité a nedůležité
  • Řeším, nebo alespoň dávám na pořadník ony důležité
  • Učím se a tvořím domácí úkoly
  • Čtu knihy
  • Vařím, peru, uklízím, zašívám (když vidím výsledky, říkám si, že je za á dobře, že jsem na tu VOŠku nešla a za bé, že roztržené to přece jen vypadalo poněkud estetičtěji) a takové ty věci kolem
  • Organizuju a plánuju nespočet věcí na dálku
  • Koketuju s myšlenkou najít si brigádu
  • Nechala jsem si přivézt basu

  • Žiju

Žádné komentáře:

Okomentovat

NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: