Původní bílá byla již okoukaná, tak pár studentů z Německa, kteří zde žijí už pár let, nakoupilo barvy a spolu s námi, aneb ostatními obyvateli na patře, naplánovali vhodné termíny. A jak se řeklo, tak se taky udělalo.
Nejprve bylo třeba naplánovat si, co a jak. V plánu byla původně každá zeď jinak, poté dva tlusté pruhy, tři tenčí pruhy, dva tenčí svislé pruhy a jeden kolmý, posléze již přišly na přetřes i puntíky, kostičky, pentličky či anglická vlajka. Už nevím, před kým jsem se to kdy prokecla, ale všichni se dožadovali i mého nákresu a vyjádření ke všem stávajícím se zdůvodněním, že přece studuju to umění.
Poté, co se tak nějak odsouhlasil konečný návrh, oblepili jsme parapety, zásuvky, věci z kuchyně (společně s basami nějakého Weihnachtsbier) byly eliminovány do bezpečí na terasu a my se jali vyměřovat ony plánované pruhy. A pěkně po studentsku, aneb k čemu pravítko, když na rozvržení a nalinkování bohatě postačí tlustá kniha DEUTSCHLAND. Takže hurá do díla! No a já si mezi tím vším lepením, měřením a malováním stihla nejen udělat a sníst večeři, ale navíc jedné osobě posílat přes internet důležité rady ohledně úředních záležitostí, jinými slovy svůj starší výrok, že ve Freiburgu všichni nutně na něčem jedou, že jsou tak hyperaktivní, musím trochu pozměnit, protože ten koks tu snad sypou do pečiva už při výrobě, aby ho měli dostatek i nic netušící cizáci.
K tomu všemu nám asistovala všudypřítomná nakažlivá dobrá nálada, veselé barvičky naprosto bez zápachu a desítky nových německých slovíček (stejně tak i Kack, Arschloch a Scheisse na všechny způsoby), takže nyní už s jistotou mohu tvrdit, že až si jednou budu s budoucím německým manželem malovat ve svém budoucím německém bytě, nebudu u toho muset zírat do slovníku (A ty Scheisse a Arschlochy si pak nechám na první manželskou krizi).
První den se nanášela jen barva oranžová, takže až bylo všechno hotovo, dali jsme barvě dostatek času na oddych a uschnutní a přišla na řadu mezinárodní německo-španělsko-čínsko-česko-dánská session s důležitými tématy hovoru, jako například to, že bavorské pivo je na světě nejlepší, přičemž já si suverénně trvala na tom, že sice ano, ale až po tom belgickém. Více dnů jako byl tento!
Na druhý den jsem pak bohužel měla plné ruce práce v podobě Sprachlehrinstitutu, přednášky, shánění tiskárny, nákupu, praní ošacení, spílání pračce, jež udělala abrakadabra a nechala mi zákeřně zmizet jednu ponožku, vynášení smetí a utírání vonného obsahu lososí konzervy, jež díky mé nepozornosti skončil rozlitý po chodbě, takže hrátky se zelenou jsem byla nucená přenechat jiným dobrovolníkům.
Inu a onen definitivní a konečný výsledek našeho Streichen? Voilá!
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: