Výlet do Absurdistánu vol. 1

To vám takhle jeden jede do ČR proto, že musí nutně k zubaři kvůli jistým problémům, a taky proto, že to cestou zpět chce vzít pro spravení nálady v Praze na jeden koncert...

Jenže teorie a praxe se v životě běžných smrtelníků často silně liší. Aby to nebyla až moc velká nuda, bylo tomu i tentokráte nejinak. Celý týden jsem se nezastavila. Což je dobře, protože ve stavu neustále v pohybu si narozdíl od jiných lidí vyloženě libuju.

Den po příjezdu jsem celý prospala a večer jsme se vydali omrknout vánoční trhy. Ty v kombinaci se zdejším chladným počasím mají mnohem silnější weihnachts atmosféru než ty freiburské, navíc jsou letos opravdu pěkné. Oceňuji velmi kladně. A jak to tak bývá, potkali jsme na nich kamarády mediky, kteří nás okamžitě zlanařili, ať s nimi jdeme zítra na jejich ples, že lístky nebudou problém. Ok, plesů a podobných kulturností není nikdy dost.

Druhý den onen zubař. Onen zubař, kde jsem čekání po dvou a půl hodinách s nadávkami vzdala, protože jsem již musela tou dobou být jinde. Fajn, přijdeme zítra ráno po plese (Au.) jako akutní případ a paní MUDr. si něco vyslechne, přičemž přání poklidných svátků to vskutku nebude.

Večerní ples neměl chybu kromě toho, že jsem měla býti prozřetelná a takticky si hledat své budoucí lékaře, zubaře především a ne se jen bavit. Každopádně jsem přišla na to, co dokáže obrátit náladu o 120 stupňů během minuty - přestat si hrát na dámu, ohavná mučidla na podpatcích se vztyčeným prostředníčkem odkopnout v dál a zbytek plesu vesele proplesovat v teniskách.

Pro velký úspěch samozřejmě ono dentistické repete. "Dojděte si ještě na rentgen, nejspíš bude třeba ten zub opravdu vytrhnout." Ou, hepy dej! Po návratu domů navíc oznámení, že jsem na druhý den ráno očekávána na plastické chirurgii kvůli zákroku. Oh, hepy dej podruhé. Toto spraví už jen chutný vanilkovo-kokosový punč na vánočních trzích (aneb naprosto bezkonkurenčně nejlepší letošní weihnachts-pití), vydatný oběd... a...

...koncerty v Bratislavě a Praze!

Tů bí kontynjůd.