Cesta do hlubin študákových komplexů

Miluju, když někdo něco nechápe a příklad se musí uvádět na mně. Miluju, když se mě někdo ptá na studia a otázka zní naprosto jinak, než aby se dalo upřímně odpovědět: "Protože jsem byla naivní debil, když jsem se domnívala, že vysoká krom medicíny, přírodních věd, práv a psycholgie člověku k něčemu bude," protože prostě lidem nerada lžu. Miluju celou Grammatik drei.

Ano. Grammatik drei je člověku až moc nechutně upřímným zrcadlem nejen co se jeho znalostí jazyka týče, nýbrž i celého jeho nejhlubšího nitra. Každý týden se opakující hloubkový průzkum tlející žumpy s názvem lidská duše a mysl.

Ještě že naše vyučující je naprosto zlatý, úžasný, milý, ochotný a dokonalý člověk, jinak bych každý čtvrtek trpěla apokalyptickými vizemi a sebedestruktivními myšlenkami.

"Ah, Vy to stále nechápete? Tak si to ukážeme na příkladu. Tak třeba Vy - co studujete?"
"Kunstwissenschaft."
"Dobrá, tak teď utvořte nějakou ukázkovou větu: Studuju Kunstwissenschaft, protože se chci stát...? ... No? Co chcete být? ... No tak... co byste chtěla dělat? Proč to studujete?"
"Hm. Studuju Kunstwissenschaft, protože... protože chci... chmm... pravidelně navštěvovat úřad práce."
"Ehm, ok. Studujete Kunstwissenschaft, protože se chcete stát nezaměstnanou... To by se ostatně taktéž použít dalo, pravda..."

(Ale ostatně pořád lepší ten úřad práce, než jet dobrovolně studovat do této prdele světa jen proto, že zde studoval sám pan Heidegger osobně, jak jsem se již stihla doslechnout od jiných!)