VIP výlet, díl I.

Po téměř dvou týdnech psychické onanie (rozuměj cestování) zase na chvíli v relativním klidovém stavu. Relativním proto, protože se dnes vydávám zkoumat, kolik práce se mi tu za tu dobu vlastně vůbec nakupilo. A jelikož se za tu dobu nakupila i fůra zážitků, rozhodla jsem se je vypisovat po částech a pěkně na pokračování.

Tak tedy zaprvé: Berlín a berlínský pivní festival

Uznávám, že nejdříve jsem z gigantického festivalu na gigantické ulici měla docela bobky, neboť nejsem zrovna typ člověka, který by s uspokojením vyhledával davy nebo nedejbože smrad rozlitého piva a spálených Wurstů. Obavy se nakonec ukázaly jako úplně zbytečné, protože organizace celé akce byla vskutku bezchybná. Vše šlapalo jak švýcarské hodinky, fronty se netvořily, pěkně to odsejpalo a vzhledem ke kontrolám jak ze stran festivalu, tak policejním, nikdo neprovozoval žádný bordel. Prostě zábava, pivo, hudba, jídlo a všechno to, co k pivním festivalům patří. Za zmínku rovněž stojí i slečny brigádnice, které chodily s "dejchátkem" a pokud měl někdo obavu, jestli může řídit, mohl být jeho dech změřen. Co jsem ocenila velmi, byla možnost zakoupení jak degustačního kriglu, tak to, že pokud měl někdo zájem o sklo "originální" ke konkrétním značkám, nebyl problém ani to. Pivo se prodávalo zásadně max. do 0,25, takže žádné půllitry, což byl vzhledem k množství výběru dobrý tah. Skoro všechny značky, které jsme okoštovali, byly luxusním chuťovým zážitkem, požitkem a prožitkem. Ze všech těch několika hodně námi degustovaných vzorků mi nejvíc uvízlo v paměti Bubble beer. Bubble tea je pro losery, ale toto, to byl zážitek!

Krom pivního festivalu jsem si rovněž dopřávala sushi, výtečné německé pečivo, pravou italskou pizzu, která je lehoučká tak, že i já bych ji v pohodě dokázala sníst celou, nakupování narozeninových dárků pro své blízké, relaxování v parku s lahváčem a knihou, a onen ani zlatem nevyvážitelný Berliner Luft, to vše za účasti pohádkových západů slunce. Zhmotněná pohádka plus balzám na duši v jednom.