Bydlíme. Vyvalte sudy!

Dlouho jsem nenapsala nic aktuálního, protože nebyl čas. A když čas byl, byl pro změnu stav absolutního kopru. A já se nyní a pak časem snad i v dalších příspěvcích pokusím osvětlit důvody toho všeho. Nejsou jen tak ledajaké, jsou to ty nejlepší možné důvody, jaké to být mohou. Na srdci toho mám vskutku velice mnoho.

V okamžiku, kdy jsme už byli naprosto zoufalí a nad ideou pěkného, cenově dostupného bytu v ideální lokalitě definitivně zlomili hůl, přesněji řečeno přesně v den, kdy jsem už byla ochotná kývnout na prohlídku hnusného krcálku kdesi ve Weddingu (pozitivem bylo to, že se byt nacházel hned u Mauerparku, plus že nájem byl jen na rok), se ozvala jedna realitní kancelář, na niž jsme již dávno zapomněli a měla pro nás velmi pozitivní zprávu. Nájemní smlouva!

Paradoxně na byt, který jsem nejenže neobjevila já, ale navíc jsem pro získání tohoto bytu já neudělala vůbec nic, takže jsem o něm neměla ani sebemenší tušení a když mi přišla sms: "Mame kde bydlet!" myslela jsem nejdřív, že se jedná o onen zateklý weddingský fuj a nejistě odpověděla jen: "Mam se bat ptat se na detaily?"

Za pět minut dvanáct, v momentu, kdy jsem už znala plán celého Berlína pomalu zpaměti, věděla, kde každá pitomá ulice leží, se kterou sousedí a v jaké čtvrti se nachází, v momentu, kdy jsem již podvodné inzeráty poznala v prvním zlomku sekundy prvního pohledu, a byla jsem navíc sprostá jak dlaždič, protože jestli jsem před rokem říkala, že získat víza do Kanady byla ta nejkomplikovanější věc a nejabsurdnější možná zprdelebuzerace, jakou jsem kdy absolvovala, tak toto ji spolehlivě o prvenství připravilo. Hledat byt v Berlíně opravdu nie, nie, nie merh, nebo alespoň ne v dohledné hodně dlouhé době.

Každopádně ale smlouva je podepsaná, peníze zaplacené a my jsme v plném proudu stěhování, protože zvelebit si holobyt je opravdu na poměrně dlouho (před týdnem jsme kupříkladu do 4. patra vlekli ledničku a záda mě bolí ještě teď, před týdny dvěma jsme převáželi gigantickou matraci takovým způsobem, že kdyby nás zahlédli pánové od Polizei, asi bysme jim museli pár věcí vysvětlit, smrtelně jsem se urazila, když byly zamítnuty růžové nožičky k černé stolové desce a tak podobně). Jde o krásný prosvětlený 2+1 (nebo spíš 2+1/5, protože ta kuchyňka je maličká) s balkonem v perfektní lokalitě. Moje vysněná čtvrť numero uno to sice není, ale to zase tolik nevadí, protože i tak jde o jednu ze tří (jediných) částí města, které byly na mém seznamu míst kam teoreticky ano. Okolí domu je rovněž perfektní, MHD co by jeden Wurstem dohodil, navíc máme nedaleko jak park, tak obrovské množství rozličných restaurací a bister s výtečnými cizokrajnými specialitami (na pho a bun bo nam bo jsem se stala závislou již během prvního týdne). A pokud by se nám zachtělo něčeho sladkého, pak stačí zajít k "sousedům", protože tam se pro změnu nachází bezedný zdroj baklav. Ach. Zemský ráj to na pohled!