S kamarádkou, která pracuje u Student Agency, jsme si v minulosti již nemálokrát společně soustrastně zanadávaly na burany na palubě, protože když s touto společností jezdíte tak často jako já, už máte taky lecjaké zkušenosti. Stejně tak jsme si dělaly srandu i z debilů na palubě. Když ta stewardka nejste přímo vy, je to samozřejmě k popukání mnohem víc. Nebo když nejste vy ten debil...
To jsme tak jednou vyjížděli z Berlína, slečna stewardka rozdala sluchátka a zrovna když jsme projížděli prvním z tunelů, jala jsem se je již znalecky poslepu zapojovat a následně vybírat nějaký zajímavý film, který mě po dobu následujících hodin měl bavit. Jenže ouha, zvuk nejede. Vzhledem k tomu, kolikrát jsem už takovýto problém zažila, požádala jsem slečnu rovnou o nová sluchátka. Těmi to nebylo, zvuk stále nikde. Tak slečně hlásím, že je asi rozbitý ten krám na přehrávání. (Což se mi už taky párkrát stalo.) Slečna se podívá, všelijak se zatváří a přepne mi sluchátka do vedlejší dírky...
Zastavte mi už na Schönefeldu, já to do té Prahy dojdu pěšky...
Žádné komentáře:
Okomentovat
NEJDŘÍVE ZAPNOUT MOZEK, TEPRVE AŽ POTÉ PRSTY A NAKONEC SE NESTYDĚT A PÍSMENKOVAT ZDE: