Le ups...

No jo, já vím, že jsem si vždycky dělala srandu z toho, že z nás stejně jednou budou kámošky.

 

Blízká setkání ranního druhu

Tak já jako nevim.

Potřebujete pracovat na něčem, co mělo být hotový už včera. Potud to ještě ujde. Nejlíp se vám ale dělá v noci, protože jste sova, je klid a nikdo vás neruší, takže den zpoždění je snad ještě v toleranci. Potud taky ještě poměrně dobrý.

Pokud ale místo povinností načnete víno a koukáte na Disneyovku (a u toho brečíte!!!), už to začíná bejt poněkud divný.

Zlatý hřeb divnosti přijde, když váš muž vstává do práce v době, kdy vy jste ještě ani nezačali, snídá müsli, zatímco vy u toho furt ještě pijete to víno.

Já ten svůj život asi miluju. Protože tohle prostě nevymyslíš.

Na stará kolena sepíšu paměti, natočím film a tak všelijak.

Veškeré postavy budou smyšlené a jakákoliv podobnost s realitou bude čistě náhodná!

Kokodák

Člověk míní.

Věčná puberta mění.

Jednoho krásného dne budeme cool rodina

Pokud si někdy říkáte, že se vám už dlouho nepřihodilo nic too lol, ani too wtf, tak věřte, že to nemusíte přivolávat, protože ono to milerádo přijde samo.

Aneb to se tak stalo, že chci už několik let jednoho pána, jednou jsme spolu už i docela nadějně tokali... a pak, po nějaké době vám vaše kamarádka, se kterou jste vždycky měly naprosto odlišný vkus co se mužů týče, oznámí, že chce jeho syna.

Tak jako... Jo. No. Proč ne.