O jménech a lidech

Výroky Té-jež-Rebecu-povila by se měly tesat do kamene. Co slovo, to perla a většinou uhodí hřebík na hlavičku s takovou vervou, že se člověk baví ještě minimálně druhý den. (Ostatně se to asi dědí, že ano.)

Tohle se taktéž podařilo. Asi mě za těch xy let má už docela prokouknutou.

"A jak se jmenuje?"
"To radši ani nechtěj vědět."
"Tomáš?"
"Ne."
"Hmm... Flake Lorenz? Kay Lutter? Michael Rhein?"